Zobrazují se příspěvky se štítkemknihy. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemknihy. Zobrazit všechny příspěvky

středa, dubna 01, 2009

Konzervatismus jako filosofie

Protože se hlásím ke konzervatismu, rád bych ho přiblížil pomocí výstižných citátů. Zde předkládám první z nich:

Konzervatismus je filosofie lidské existence, která vychází z přesvědčení, že zlo a utrpení budou lidstvo provázet až do samého konce jeho vezdejší pouti a že moudrost nespočívá v utopických konstrukcích, jak je odstranit, ale ve skromných návrzích, jak je zmírnit nebo jak omezit jejich důsledky. Zatímco radikální doktríny tvrdí, že primární příčiny zla a utrpení koření ve struktuře společnosti a chtějí proto člověka osvobodit tím, že vyhladí starý svět a vybudují nový, konzervativci nevěří, že člověk se svým omezeným vnímáním dokáže metodicky vytvářet a nakonec vytvořit dokonalou společnost. Pokusy o radikální přerody či revoluce v systému, který umožňuje zákonnou změnu vlády, dosud nikdy neskončily dobře. Konzervativci proto odmítají revoluční styl politiky, který uvedla do života francouzská revoluce. Politiku chápou jako umění kompromisu a umírněnosti.



(KRSKOVÁ, Alexandra. Dějiny evropského politického a právního myšlení: kapitoly z dějin. Praha : Eurolex Bohemia, 2003, s. 499)

úterý, srpna 29, 2006

Pat Buchanan: Smrt Západu

Smrt Západu je jediná kniha, kterou jsem o prázdninách stihl přečíst, což má na svědomí hlavně můj poměrně nabitý program prázdninových aktivit, kterým si kompenzuji pro mě studijně náročný semestr. Na rozdíl od jiných knih z oblasti politického myšlení se tato četla poměrně dobře a lehce, takže to byla i na prázdninový odpočinek poměrně dobře zvolená kniha, ale přesto velmi podnětná. Způsob jakým autor analyzuje problém a argumentuje, je mi velmi blízký. Jedná se o empirický přístup, který i já preferuji.
Téma knihy - provázanost kulturních proměn s vymíráním západní populace a tím i ohrožení civilizace - pro mě není vůbec novým. Kniha však obohatila můj slovník o nové pojmy jako "kulturní válka" či "kulturní revoluce", které se mi nyní zdají nezbytné pro pochopení problému a snad i pro jeho řešení.
Poněkud děsivý byl autorův popis toho, kam až zašla kulturní revoluce v Americe zejména v oblasti "politické korektnosti", která je mi z duše odporná. Pro mě nejpřekvapivější informace v knize je uváděný podíl marxistů na rozpoutání kulturní revoluce, když ti pochopili, že největším nepřítelem revoluce není kapitalismus, ale křesťanství, které musí být zničeno, má-li být revoluce úspěšná.